Michal Kašpárek — objevy

Výpisky z četby

“[A]s Elfriede Jelinek put it with extraordinary clarity: “Language should be tortured to tell the truth.” It should be twisted, 
denaturalized, extended, condensed, cut, and reunited, made to work against itself. Language as the “big Other” is not an agent of wisdom to whose message we should attune ourselves, but a place of cruel indifference and stupidity. The most elementary form of 
torturing one’s language is called poetry.”

– Slavoj Žižek: The Poetic Torture-House of Language

“Katolická spiritualita mě učí, abych neustupoval před temnotou, neboť v ní je Světlo, které tma nepohltila. V tomto smyslu jsou mé poslední texty ještě katoličtější, než byly texty staré.”

– Bohdan Chlíbec v rozhovoru s Jiřím Peňásem


10. 6. 1841 vytvořil Bedřich Franz daguerrotypii slavnosti Božího těla na Zelném trhu v Brně, první snímek události zachycené v českých zemích fotografem a jeden z nejstarších svého druhu na světě.

Wikimedia Commons

10. 6. 1841 vytvořil Bedřich Franz daguerrotypii slavnosti Božího těla na Zelném trhu v Brně, první snímek události zachycené v českých zemích fotografem a jeden z nejstarších svého druhu na světě.

Wikimedia Commons


While not pulling in the $1bn-plus revenue of Grand Theft Auto 5, Papers, Please’s commercial success is more than enough to turn heads. Mr Pope is coy about the exact revenues, but with over half a million copies sold, with the full-price set at $10 (£6), it’s unquestionably a tidy little earner for a development team of one.

Papers, Please: The ‘boring’ game that became a smash hit

While not pulling in the $1bn-plus revenue of Grand Theft Auto 5, Papers, Please’s commercial success is more than enough to turn heads. Mr Pope is coy about the exact revenues, but with over half a million copies sold, with the full-price set at $10 (£6), it’s unquestionably a tidy little earner for a development team of one.

Papers, Please: The ‘boring’ game that became a smash hit

“Texty, které píší mladí levicoví intelektuálové, občas zarážejí svojí dogmatičností a agresivitou. Nepochybují, neptají se, jsou přehnaně horliví jako všichni čerství konvertité, kteří se domnívají, že konečně našli smysl svého života. Snad je to věkem, snad se to časem zlepší. Základem je ovšem obyčejný humanismus, to znamená opustit mentalitu vzdělanců jako předvoje a snažit se chápat princip občanství, který je založen na rovnosti. Jiná cesta ze současného marasmu nevede.”

– Jakub Grombíř: Vzdělanci: Kam s nimi?

“Život Carrie, Charlotty, Samanthy a Mirandy ze Sexu ve městě naplňují krátkodobá přání a tužby: nakupování, sex, případně nějaký ten sexuálně-intelektuální průzkum. Jejich „já chci“ je v seriálu prezentováno jako protest svobodných žen proti dožívajícím patriarchálním představám a jako boj za právo si užívat. Toto právo je povýšeno na nárok a mentální svět postav se s tímto nárokem nikdy nedostane do konfliktu. Sex ve městě tak legitimizuje sobectví ve formě seriálem nikde nezpochybňovaného práva užívat si.”

– Pavel Šplíchal: Jak jsem se naučil ještě víc nenávidět Sex ve městě


Když vás políbí múza, můžete odběhnout od práce, sednout za klavír a vyřádit se. Kdo ví, třeba se do červených židliček po prvních tónech začnou usazovat posluchači.

Tak trochu jiná kancelář

Když vás políbí múza, můžete odběhnout od práce, sednout za klavír a vyřádit se. Kdo ví, třeba se do červených židliček po prvních tónech začnou usazovat posluchači.

Tak trochu jiná kancelář

“It may seem unlikely in principle that one individual could really generate so much more wealth than another. The key to this mystery is to revisit that question, are they really worth 100 of us? Would a basketball team trade one of their players for 100 random people? What would Apple’s next product look like if you replaced Steve Jobs with a committee of 100 random people? These things don’t scale linearly.”

– Paul Graham: Mind the Gap

“"Behind every great fortune, there is a crime," Balzac wrote. Except he didn’t. What he actually said was that a great fortune with no apparent cause was probably due to a crime well enough executed that it had been forgotten.”

– Paul Graham: Mind the Gap