Michal Kašpárek — objevy

Výpisky z četby

“Pokud jste pohodlní a nechce se vám nic zařizovat, můžete si zamilovat coworcation ‒ spojení coworkingu s rekreačními aktivitami v atraktivních destinacích, příkladem budiž třeba Surf Office na Kanárech se školou surfingu.”

Robert Vlach

Stali jsme se obyvateli Ženevy z dob Kalvína, v které prý kalvinisté sundali z oken záclony a závěsy a nechali tak své soukromí zcela na pospas všem. Dobrý křesťan se přeci nemá za co stydět! O několik stovek let jsme na tom ještě hůře. Nejen že sami všem říkáme o svém soukromí, ale ještě si své soukromí necháváme známkovat. V takovém světě vzniká pomalu a jistě diktovaná veřejná morálka. Jsou v něm samozřejmě povolené drobné poklesky a tak bez obav můžeme napsat status: “Včera jsem se strašně opil a teď je mi zle!” a určitě se dočkáme pár zvednutých palců. Nikdy však nenapíšeme: “Včera jsem ztloukl svou ženu tak, že má modřiny!”

Facebook vytváří sluníčkový svět s falešnou morálkou, která je o to zákeřnější, že nám i taktně vymezuje povolené poklesky. Skutečně temné stránky lidské duše však na něm místo nemají. Jenže ke člověku patří právě i temné strany duše: buřičství, nenávist, zloba, deprese, násilí, ale také zahálka a nuda. Všechno to, co Kalvín a Facebook ve svých slunečních státech nechtějí. Jenže tohle všechno k člověku prostě patří. Pro někoho je to zdrojem inspirace, pro někoho trápení, jisté ale je, že to dává lidské existenci vícerozměrnost. Pokud navíc potlačíme temné strany duše, vyhřezne nahromaděná energie někde jinde a s nebývalou intenzitou.

– Josef Šlerka: Facebook a právo na temnou stranu duše


Pracovna v parku vytváří novou krajinu, obohacuje veřejný prostor, a slouží nejen jako osobní kancelář nebo studovna, ale také jako prostor k setkávání a pro inspiraci.

Pracovna v parku @ HitHit

Pracovna v parku vytváří novou krajinu, obohacuje veřejný prostor, a slouží nejen jako osobní kancelář nebo studovna, ale také jako prostor k setkávání a pro inspiraci.

Pracovna v parku @ HitHit

“Regulation is a bad substitute for unions. Regulation is inflexible. Whereas collective bargaining - when done intelligently - can respond to different local conditions.”

– Norman Geras: Unions & Productivity

“Why are so many problems today perceived as problems of intolerance, rather than as problems of inequality, exploitation, or injustice? Why is the proposed remedy tolerance, rather than emancipation, political struggle, even armed struggle?”

– Slavoj Žižek: Violence (p. 119)

Umair Haque: The Bullshit Machine »

What am I bored of? Everything. Blogs books music art business ideas politics tweets movies science math technology…but more than that: the spirit of the age; the atmosphere of the time; the tendency of the now; the disposition of the here.

Sorry; but it’s true. It’s boring me numb and dumb.

A culture that prizes narcissism above individualism. A politics that places “tolerance” above acceptance. A spirit that encourages cynicism over reverence. A public sphere that places irony over sincerity. A technosophy that elevates “data” over understanding. A society that puts “opportunity” before decency. An economy that…you know. Works us harder to make us poorer at “jobs” we hate where we make stuff that sucks every last bit of passion from our souls to sell to everyone else who’s working harder to get poorer at “jobs” they hate where they make stuff that sucks every last bit of passion from their souls.

“Možná, že až nám jednou výuku češtiny znormalizuje státní maturita, budeme se těm starým dobrým hodinám jazyka a literatury skládat na pomník jakožto byť třeba i nezáměrně subverzním kurzům, jejichž prostřednictvím vstoupilo do našich životů otřásání hodnotami stability, měšťáckého štěstí a pořádku ve prospěch silného sebevyjádření a autentického prožitku. Jako vzory pro mládež tu jsou lidé, kteří zhusta kašlali nejen na svou kariéru (která se dnes stala modlou), ale i na dobré vztahy s okolím a poslušnost vůči dobovým normám.”

– Ondřej Slačálek: Provokace jako umělecký žánr

“Říkají vám, abyste se styděli za všechny svoje takzvaný nedostatky. Tvrdím opak. Styďte se za svoje ctnosti, za svoje úspěchy se styďte, za zdraví svých děcek se propadejte hanbou. Když pochopíte moji řeč, nepřijdete sice do žádného království, ale aspoň neumřete jako cyničtí idioti.”

Filip Sklenář