Michal Kašpárek — objevy

Výpisky z četby

There is no G-d in heaven
There is no hell below
So says the great professor
of all there is to know

But I’ve had the invitation
that a sinner can’t refuse
It’s almost like salvation
It’s almost like the blues

– Leonard Cohen: Almost Like The Blues

Yezidi girl carries an assault rifle to protect her family against ISIS

12/08/2014 — Sinjar mountains, Iraq — Runak Bapir Gherib, 14 y.o. from Shengar makes her way down the mountain after 7 days. She is with her mother and sister (in the back) waiting for a car to drive them away. She took the gun from Shengar to protect her family. YPG also gave weapons to the people who wanted to fight, but it has been impossible to verify whether this weapon was given to her by YPG or family members.

Yezidi girl carries an assault rifle to protect her family against ISIS

12/08/2014 — Sinjar mountains, Iraq — Runak Bapir Gherib, 14 y.o. from Shengar makes her way down the mountain after 7 days. She is with her mother and sister (in the back) waiting for a car to drive them away. She took the gun from Shengar to protect her family. YPG also gave weapons to the people who wanted to fight, but it has been impossible to verify whether this weapon was given to her by YPG or family members.

A recent study demonstrated that, unlike some newscasters we know, enslaved ants don’t take life in captivity lying down, instead working to destroy the slavemaker colony and killing up to three out of four of their captors’ children.

The rebellions, though, aren’t dramatic, Spartacus style uprisings. Instead, enslaved Temnothrax longispinous ants work more like French resistance fighters in World War II, committing small acts of sabotage against their captors.

– Ian Chant: Enslaved Ants Regularly Rise In Rebellion, Kill Their Slavers’ Children ᔥ Jacobin Bookmarx

A pokud by se snad reálným nositelem onoho „tekutého hněvu“, do kterého Bělohradský zřejmě vkládá celé své naděje společenské rezistence, měly stát ty skupinky pirátů, anarchistů a squaterů, jakožto těch, kteří se tak nějak staví do opozice proti panujícímu establishmentu, pak v daném směru má daleko spíše pravdu Jan Keller se svým zjištěním, že všechny tyto napohled natolik radikální a antisystémové hloučky ve skutečnosti jednají v naprosté shodě se základními principy právě toho systému, který zdánlivě tak zásadně zavrhují!

Jejich základním cílem totiž ve skutečnosti není nějaké hledání smyslu lidské existence, v pozitivním a univerzálním smyslu, nýbrž – jenom jejich vlastní osobní autonomie, jejich ničím a nikým nerušená a nedotčená individualita! A přesně tohle jsou zároveň základní životní principy jak stávajícího liberálního státu (tedy politického establishmentu), tak ale i kapitalismu, s jeho zásadně soukromovlastnickým, tedy individualistickým pojetím!

Tyto anarchistické skupinky tedy brojí proti kapitalismu a jeho strukturám; ale ve skutečnosti nejsou ničím jiným, nežli zrcadlovým obrazem – právě samotného kapitálu! Jsou sice negací kapitalismu – ale jenom negací zdánlivou, jsou pouhou nezralou revoltou, která nakonec kapitalismus neoslabuje, nýbrž naopak posiluje, protože umožňuje vypustit páru z přetopeného kotle sociální a existenciální frustrace.

– Josef Poláček: Jak se Václav Bělohradský míjí se svým cílem

“Marcin Król, vlivný polský esejista a historik, poukazuje v rozhovoru s Grzegorzem Sroczyńským pro list Gazeta Wyborcza (přeloženém ve zkrácené verzi v červnovém dvouměsíčníku Listy) na nastalou menší možnost uplatnění. Król tvrdí, že americký sen selfmademana přestává působit. „Společnost dnes totiž vytváří naději, slibuje, a zároveň to neumí splnit. V tak masovém měřítku to nikdy dříve nebylo. Miliony lidí jsou dnes vychovávány, ukazuje se jim půvab světa, pouštějí se seriály a do rukou se jim cpou poradci, kteří křičí,můžeš víc‘„rozvíjej se‘„zlepšuj‘„žij naplno‘. Načež se jim řekne, tůdle!‘.“ Co praví (aktuální) klasici Marcin Król přitom náležel se svým vlivným čtvrtletníkem Res Publica Nowa k těm, kteří americký sen propagovali.”

– Jiří Špaček: Generace nesnesitelných rozmazlenců nastupuje. Čeká ji ale tvrdá realita

A2: Co podle vás charakterizuje dnešní mladou uměleckou generaci?

M. K.: Zkurvenost a nesebekritická ambicióznost.

A2: Můžete to rozvést?

M. K.: Použiju slova jedné své básně: předstíraná levicovost, vypointovaná pravicovým životním stylem. Pro současnou mladou generaci je uměřená levicovost lákavým módním trendem, který však selhává v základní životní praxi, jíž je odklon od galerijních móresů a kurátorských stupidit. Jedno naráží na druhé, jednomu ani druhému nelze věřit. Člověk si pak připadá jako idiot. Současná mladá generace je v mnohém ovládaná hudbou a hédonistickým životním stylem, obojí lze bez nadsázky přiřadit ke konzumnímu životnímu stylu, který si nechala bez reptání vnutit a ještě ho považuje za alternativní.

– Jan Bělíček, Lukáš Rychetský: Začíná být opět nuda. Rozhovor s básníkem, prozaikem a performerem Milanem Kozelkou